CHKO Slavkovský les
Aktuality Publikace o regionu Fotogalerie Ke stažení Kniha návštěv Kontakty
PR PLANÝ VRCH

Lomy, odvaly a sekundární sutě spolu s hadcovými výchozy vytváří vhodná stanoviště pro obligátní hadcové druhy: rožec kuřičkolistý, sleziník hadcový a sleziník nepravý, oblibuje si je i jalovec. Pouze na této lokalitě se spolu s hadcovými druhy sleziníků vyskytuje sleziník červený. V podrostu hadcového boru roste hojně vřesovec pleťový, ostřice horská, zimostrázek nízký a chrastavec rolní hadcový. Hruštice jednostranná a vzácná žebrovice různolistá se vyskytují ve smrkových výsadbách.Většinu plochy rezervace zaujímají hadcové bory, většinou se jedná o staré porosty s podrostem smrku.

PR SMRAĎOCH

Unikátní rašeliniště vzniklé na proplyněných vývěrech podzemních vod má lesní charakter s dvěma rozvolněnými plochami. Ty jsou rozrůzněny šlenky s mofetovými vývěry plynů a se siĺně kolísající hladinou vody. Kromě unikátní řasové flóry zde roste řada vzácných druhů vyšších rostlin. Prstnatec listenatý, tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá osidlují s oblibou pravidelně vysychající obnažená dna šlenků. Z vrchovištních druhů se roztroušeně vyskytuje borovice blatka, šicha černá, klikva bahenní . V celém území převládají kvalitní podmáčené rohozcové (asociace Mastigobryo-Piceetum) a rašelinné (asociace Sphagno-Piceetum) smrčiny. Porosty jsou ponechány přirozenému vývoji.
Na trase od silnice k mofetám byla zbudována naučná stezka, kterou mohou využívat i tělesně postižené osoby.

PR VLČEK

Zachovalý hadcový bor pralesního charakteru je typickou ukázkou původních porostů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu.
V bylinném patře se dle míry zamokření střídají vyšší porosty s hasivkou orličí a bezkolencem modrým na podmáčených místech s nižšími porosty převládajích keříčků: vřesovcem pleťovým, zimostrázkem nízkým, vřesem obecným a vzácnějším hvozdíkem lesním. Hadcové výchozy osidlují kromě vzácných hadcových kapradin: sleziníku hadcového a sleziníku nepravého i horská plavuň vranec jedlový. Endemický rožec kuřičkolistý se vyskytuje jen vzácně a spíše na mechatých prameništích. Největším současným problémem je šíření smrku do starých borových porostů a na skalky.
Do II. světové války v severovýchodním cípu území fungovala hojně navštěvovaná výletní restaurace. Turistické využití území po značené stezce je sporadické. Asanovány byly objekty bývalého muničního skladu.

PR HOLINA

V současnosti jediná rezervace ve Slavkovském lese vytvořená k ochraně květnatých bučin, původně jednoho z ] nejrozšířenějších typů lesní vegetace v CHKO. Mezi typické druhy květnatých bučin patří zvláště v jarním aspektu výrazná kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá, vraní oko čtyřlisté. V letním období zde lze nalézt ni`které vstavačovité rostliny, např. kruštík širolistý a nezelený hlístník hnízdák.
Mozaika různověkých porostů pralesního charakteru s dominantním bukem, přimíšeným smrkem, jilmem horským, javory a dnes již takřka vymizelou jedlí. Většinou se jedná o porosty květnatých. Lesnické využití území směřuje v souladu s plánem péče k dotvoření věkově strukturovaných porostů přirozeného druhové složení. Kromě postupného potlačování smrku se jedná zejména o dosadbu jedle, případně jilmu.

PR ÚDOLÍ TEPLÉ

Rezervace v zahloubeném kaňonovitém údolí řeky Teplé zahrnuje řadu specifických stanovišť, podmíněných říčním fenoménem. Podrost reliktních borů obohacují světlomilné druhy: jalovec obecný, vřesovec pleťový, prha horská. Smíšené porosty naopak doprovází lýkovec jedovatý, mokrýš vstřícnolistý, lilie zlatohlavá, na vlhkých skalách dominuje rašeliník pětiřadý.
Botanicky nejzajímavějšími lokalitami jsou obnažené mírně bazické amfibolitové výchozy. Na pěti mikrolokalitách zde roste kapradinka skalní, častý je nechrastec výběžkatý a tolita lékařská. Na sutích na jediném místě roste lopuštík skloněný. Na skalách se vyskytuje i řada vzácných mechů, jmenujme např. kulistec.
Lesní porosty si zvláště na skalních útvarech zachovaly přirozený charakter, dominují zde reliktní skalní bory. Ve smíšených porostech se kromě vysazeného smrku uplatňuje jilm horský, javor klen, bříza a borovice. Původně významně zastoupená jedle dnes takřka chybí.
V kulminačních partiích svahů lze dodnes najít zbytky milířů. Do kaňonu byla v minulém století citlivě vkomponována železniční trať, na náspech se vytvořila i řada zajímavých biotopů.

PR PRAMENIŠTĚ TEPLÉ

Území rezervace tvoří mozaika podmáčených, rašelinných a slatinných luk (svaz Calthion), smrkových olšin a několika oligotrofních vodních ploch. Nejcennějším biotopem jsou ostřicové louky, které hostí kriticky ohroženou bahničkou chudokvětou, silně ohrožený kruštík bahenní, toliji bahenní a tuřici blešní. Velmi zajímavé jsou i zarůstající pastviny a podmáčené louky s vemeníkem dvoulistým, prstnatcem listenatým nebo ostřicí stinnou. Na smilkových loukách roste všivec lesní a prha horská. Ve smrkových olšinách je běžný lýkovec jedovatý.
Celé území bylo v minulosti využíváno jako pastviny, dnešní lesíky jsou většinou náletového původu. Převažují zde mozajkovité porosty smrkových olšin.Správa CHKO v současnosti extenzivně kosí luční porosty a odstraňuje část náletů tak, aby si území PR zachovalo otevřený charakter. Připravuje se hrazení melioračních příkopů.

PR MOKŘADY POD VLČKEM

Lokalita patří mezi botanicky nejpestřejší mozaiku mokřadních společenstev v rámci celé České republiky. Na bazických prameništích se vytvořilo druhově chudé společenstvo s kriticky ohroženou tuřicí dvoudomou, s výskytem bahničky chudokvěté, všivce bahenního a bařičky bahenní. Na prameniště navazují slatinné louky s řadou vzácných druhů v patře bylinném - jmenujme kruštík bahenní, rosnatku okrouhlolistou.
Bývalé pastviny ve východní části rezervace jsou ojedinělým nalezištěm hvozdíku pyšného a hvozdíku lesního. V západní části rezervace zaujímají velkou plochu rašelinné a pcháčové s rozsáhlými vrbinami. Kromě upolínu zde roste i prstnatec májový a tolije bahenní. Přímo pod jednotlivými polykormony vrb byla objevena saprofytní orchidej korálice trojklanná. Posledním typem vegetace jsou smilkové s všivcem lesním) a prhou horskou.

PR LAZUROVÝ VRCH
vyhláška (*.rtf 17 kB)

Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter. Vznikly zde však sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.
Velmi pestré je keřové patro se zimolezem černým a zimolezem pýřitým, lýkovcem jedovatým, růží alpskou a na skalách s jalovcem obecným. Bylinné patro dokládá vývojovou příbuznost suťového lesa a květnatých bučin a vysokou živnost stanoviště. Ze vzácnějších druhů zde nalezneme samorostlík klasnatý, vraní oko čtyřlisté, lesní druhy vstavačovitých kruštík širolistý a hlístník hnízdák. Vlhké portály starých štol se zelenají řadou vzácných bazifilních mechorostů, např. druhy z rodu klaminka a kápěnka.
V minulosti bylo území využíváno k těžbě krystalického vápence. Po této činnosti zde zbyla řada štol a podzemních sálů, které jsou dnes ve velmi nestabilním stavu, postupně se jejich klenba bortí. Vstup do části extrémně nebezpečných štol byl zajištěn z prostředků Správy CHKO i vzhledem k rušení vzácných druhů netopýrů.

PR PODHORNÍ VRCH
vyhláška (*.rtf 18 kB)

Výrazná bazaltová kupa je zajímavým dokladem ostrovního a vrcholového fenoménu ve volné krajině. Cenná je vrcholová skála s rozsáhlým suťovým polem a zbytky původních lesních porostů. V převládajících porostech klenů a jasanů je hojný lýkovec jedovatý, meruzalka alpská, vraní oko čtyřlisté. Dokladem ostrovního efektu je řada exklávních výskytů: v sedle roste oměj vlčí, v bučině kokořík přeslenitý, na suti vranec jedlový.
Na většině plochy jsou kvalitně založeny porosty blízké společenstvům suťových lesů, zaujmou v nich zvláště staré exempláře třešně ptačí. Východní část území pokrývá fragment květnaté bučiny. Zajímavostí jsou vegetativně se množící "rodinné" smrky v suťovém poli.
Územím vede frekventovaná turistická trasa s vyhlídkovým bodem ve vrcholové části.

<< zpět
Akce flora 21.10.2017ZA POZORUHODNÝMI STR...
Ostatní akce 26.10.2017SETKÁNÍ PŘÍZNIVCŮ ČE...
Internetové stránky vznikly v rámci projektu "Síť vzdělávacích center v CHKO ČR", který je
spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.